Úryvky z historie Horčápska a Staré Vody 2023/I

Historie Horčápska a Staré Vody

2023/1

V letošním roce 2023 slaví Horčápsko a Stará Voda významné jubileum – 710 let od první písemné zmínky. Stalo se tak v roce 1313, kdy král Jan Lucemburský daroval ostrovskému klášteru mezi jinými také osadu Horčápsko a Starou Vodu. V nejstarší psané podobě se uvádí jako „villas Horzeczawssko“ a „Staraouda“.

Obě lokality vznikly jistě dříve, než jak nám dokládá první dochovaná písemná zmínka. To je však již otevřený dotaz pro archeologii. Ovšem kdybychom se zamysleli nad otázkou, proč obě osady vznikly právě zde, odpověď je poměrně jednoduchá.

Podíváme-li se na staré mapy, zjistíme, že obě osady vznikly na dálkových cestách, které vedly mimo jiné na Březnici. Horčápsko vyrostlo na cestě od Tochovic. Tato trasa měla původně zřejmě dvě větve. Jedna vedla kolem Horčápského rybníka po východní straně, pokračovala po východním úbočí vrchu Vinice (538 m n. m.) a do Březnice přicházela od severovýchodu. O této cestě dodnes svědčí řada dochovaných úvozů, což jsou zahloubené úseky starých cest, především v zalesněné partii kolem vrchu Vinice. Mladším dokladem je například morový sloup postavený u této cesty.

Druhá větev pokračovala z Horčápska přes mladší osadu Hráze, která vznikla, jak název napovídá, na hrázi mezi dvěma rybníky. Ty zde existovaly nejpozději v 18. století, kdy už jsou vidět na nejstarším vojenském mapování. I po této cestě nacházíme v sousedství dnešní silnice řadu úvozů.

Obě větve existovaly paralelně ještě během počátku 20. století, ovšem cesta přes Hráze byla již od 2. poloviny 19. století primární a později ji nahradila silnice v dnešní podobě. Druhá větev se stala pouze polní cestou.

Přes Starou Vodu vedla cesta na Březnici od severovýchodu jednak v trase Těchařovice – Hořejany – Stará Voda, jednak od Milína přes Ostrov či Vrančice. Ze Staré Vody cesta pokračovala na jihozápad k vrchu Vinice, odkud vedla na Březnici ve stejné linii, jako výše uvedená cesta od Horčápska. Druhá alternativa vedla kolem vrchu Vinice více na východ a do Březnice vstupovala v prostoru dnešního vlakového nádraží

Zdroj obrázku: www.oldmaps.geolab.cz, Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E .Purkyně

Kronikář obce: Mgr. Lukáš Slabý